TURISTICKY ZAJÍMAVÁ MÍSTA V OKOLÍ HORSKÉ KVILDY

 

 

 

Jezerní slať

Rozsáhlé (přes 200 ha velké) vrchovištní rašeliniště Jezerní slať se rozkládá v prostoru mezi obcemi Horská Kvilda-Kvilda. Vstup do Jezerní slatě umožňuje krátká naučná stezka vedoucí z malého parkoviště vlevo od silnice Horská Kvilda-Kvilda s pokračováním po povalovém chodníku. Ke slati vede rovněž nově otevřená pěší stezka z Horské Kvildy do Kvildy. U vstupu je postavena vyhlídková věž, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště. Jezerní slať je jedním z nejstudenějších míst naší republiky (v průměru 2 °C) a vysokým úhrnem srážek, a proto je její vegetační pokryv tvořen chladnomilnými druhy. Na neporušených částech vrchoviště tvoří vegetační kryt porost rašelinné kleče. V podrostu je zastoupen vřes, borůvka, brusinka a šicha. Na volných plochách se setkáme např. se suchopýrem pochvatým, vlochyní bahenní, ostřicí zobánkatou, klikvou bahenní, kyhankou sivolistou, rosnatkou okrouhlolistou a břízou zakrslou, jejíž porosty jsou právě na této slati hojné. Na Jezerní slati se vyskytuje množství forem bezobratlých živočichů (pavouci, vážky motýli...). Z obratlovců zde žije např. zmije obecná, ještěrka živorodá, čečetka zimní středoevropská, bramborníček hnědý, tetřívek obecný a další. Razítko z Jezerní slatě je na našem IS.

Ukázat na mapě.

Sejpy

V potocích okolo Horské Kvildy se v minulosti rýžovalo zlato. Zlatokopeckou činnost na Horské Kvildě dnes připomínají haldy přetěženého zlatonosného písku na potočních březích, tzv. sejpy a propadlé štoly po hlubinné těžbě zlata v okolních lesích - pinky.


Zlatá stezka

Středověká obchodní (solná) cesta z Pasova do Kašperských Hor vedoucí přes Březník, Filipovu Huť, Horskou Kvildu a Zhůří. Některé úseky její trasy, většinou úvozy, kterým starousedlíci říkají soumarské stoky či kolébkové cesty, jsou stále znatelné.

Ukázat na mapě.

Výhledy (Schrollenhaid)

Samota čítající pouze několik chalup, náležely odedávna k Horské Kvildě. Samotná Horská Kvilda má poměrně extrémní podnebí nevhodné pro pěstování ani nenáročných zemědělských plodin, zato na Výhledech obhospodařovali horskokvildští svoje drobná políčka. Díky své poloze, je to jižní stráň, ze které studený vzduch stéká do údolí Hamerského potoka, je zde klima o něco příznivější. Políčka byla značně chudá a kamenitá, zvláště v zadní části, kde jsou dodnes zachovalé kamenné snosy, dávajícími představu náročnosti zdejší zemědělské práce. Po vyhnání německy hovořícího obyvatelstva zůstala políčka ležet ladem. Zčásti se z nich stali louky a pastviny, část zarostla lesem, či náletovými dřevinami, část je podmáčená a místy zrašelinělá. Výhledské louky jsou dnes malebným zákoutím poblíž Horské Kvildy, je odsud krásný výhled na Velký i Malý Roklan, a nepřehlédnutelný není ani majestátný vrch Antýgl, tyčící se na druhé straně Hamerského údolí.

Trasa sem.

Ranklov

Zaniklá osada obce Horská Kvilda. Nachází se na odbočce z Danielovy cesty spojující Zhůří a Zlatou Studnu, asi kilometr od Třech Jedlí. Ranklov se nazývá místo, kde měl svou chalupu známý šumavský obr a silák Joseph Klostermann, zvaný Rankl Sepp. První zmínka o samotě Ranklov je z roku 1869. Tato samota nesla zřejmě název podle svého původního majitele a další držitelé s chalupou dědili i jméno. Dnes se zachovala pouze stodola, dříve využívaná jako seník a konírna.

Trasa sem.

Zlatá studna

Zlatá Studna byla vždy osadou obce Horská Kvilda. První zmínka o osadě Zlatá Studna je z roku 1799, kdy zde město Kašperské Hory vybudovalo pro huťmistra Josefa Eisnera skelnou huť na duté sklo a páteříky. Posledním huťmistrem byl Ingác Rückl - huť vyhasla v roce 1880 (jedna z posledních zrušených hutí na Šumavě). Osada zanikla na přelomu 19. a 20. století právě v souvislosti se zánikem sklářské hutě. U huti byla hospoda, která stála ještě v době I. republiky, a chalupa, v níž bydlel sklářský dělník Hartauer, jehož syn Andreas Hartauer, rovněž sklář (pracoval v Lenoře a v St. Pöltenu), je více znám jako hudebník a skladatel známé písně Na krásné Šumavě (Andreas Hartauer má památník v Lenoře a ve Freistadtu). V roce 1843 bydlelo na Zlaté Studni 138 obyvatel a byla zde i škola. Dnes jsou patrné pouze základy budov, dále je zde jeden rekreační objekt.¨

Ukázat na mapě.

Zhůří (Haidl) a pomník obětem letecké nehody pod Zhůřím

Zaniklá obec Zhůří na úbočí Huťské (Zhůřské) hory, založená pravděpodobně okolo roku 1720, při bývalé kašpersko-horské větvi Zlaté stezky. V 16. a 17. století zde stávaly malé sklářské hutě, první písemná zmínka o tomto místě pochází z roku 1772 v souvislosti s Kašperskými Horami. Po zániku skláren se v okolí těžilo dřevo a rašelina. Srovnání historické a současné fotografie.
Huťská hora (1187 m), výrazný oblý hřbet s menším vysílačem a v bezprostředním okolí vrcholu s překrásnými dalekými výhledy do různých směrů. Možno dosáhnout po jednom kilometru chůze po zelené turistické značce ze Zhůří. Na severním svahu hory je kamenný pomník s pamětní deskou, připomínající letecké neštěstí na Štědrý den roku 1937, kdy zde havarovalo letadlo při letu z Vídně do Prahy s třemi lidmi na palubě. Vede k němu dobře značená odbočka (letadélko) ze zelené turistické značky. Zelená značka v oblasti Huťské hory kopíruje trasu původní Zlaté stezky.

Trasa sem.

Socha Rankla Seppa

Jmenoval se Josef Klostermann a narodil se 16. ledna roku 1819 jako prvorozený syn králováckého svobodného sedláka na samotě Ranklov (Ranklau) u Zlaté Studny (Goldbrunn). Tato samota nesla zřejmě název podle svého původního majitele a další držitelé s chalupou dědili i jméno. Tak se tedy Josefovi říkalo Rankl-Sepp (česky v lidové mluvě asi jako Pepa nebo Jouza z Ranklovýho či od Ranklů). Stavení na náhorní pláni bylo obklopeno slatěmi a lesy na rozlehlé Ranklově louce, asi hodinu cesty z Horské Kvildy. Po smrti otce tu Sepp jako nejstarší a nejsilnější z deseti dětí hospodařil a staral se o své nejbližší, ve shodě s lidmi z okolí i s Bohem na nebesích. Pomáhal, kde bylo třeba a o nedělích se pravidelně vydával do vzdáleného nicovského kostela, aby se účastnil bohoslužeb a přispěl i hmotně na dobrý úmysl. Tak na Martina putovávala na nicovskou faru husa, na Vánoce pořádná vánočka se spoustou sladkých rozinek, na Velikonoce jehňátko a na Prokopa dokonce tele. Jinak byl Josef Klostermann člověk spořivý a střídmý. V životě vážněji nezastonal a byl i povahou vlídný a i k šelmovství náchylný. Se svou mnohem mladší ženou, rozenou Krickelovou ze Zhůří (Haidl), měl sedm dětí a žili v poměrném blahobytu. Oblékal se však přesto nejvýš prostě a vážně a k černému lodenovému kabátu a kalhotám z téže látky nosíval i černý plstěný klobouk se širokým okrajem; v ruce pak třímal půldruhého metru dlouhou sukovici. Když s někým déle hovořil, točíval druhou rukou kloboukem sem i tam a mumlal obvykle své německé: "Nocharanondar, so, so", což se ostatně hodilo opravdu pro každou myslitelnou příležitost. Česky ovšem neuměl ani slova. V rozporu s mohutnou postavou byl jeho chlapecky jasný a vysoký hlas a bezelstně srdečný výraz šumavského venkovana. Byl levák a levou rukou i jedl, nikdy však s ostatními u stolu, nýbrž sám na lavici u kamen. Když někdo přišel na návštěvu, jeho děti se odklidily bez říkání nahoru na pec. Odtud přihlížely, o čem dospělí ve světnici jednají. Sepp býval vyhledáván jako zdatný forman a vozíval dřevo i kámen do sklářských hutí: vydělal si tak se svým volským potahem slušné peníze. I chov dobytka mu něco vynášel. Pro svou dobromyslnou a veselou povahu měl Sepp Rankl mnoho přátel zvláště v Kašperských Horách, býval všude rád viděn a vždy ochotně užil své nadobyčejné síly tam, kde bylo potřebí pomoci a někdy i jen k pouhému pobavení bližních. Trvalo dlouho, než ho kdy někdo rozhněval, potom se však ten dotyčný věru se zlou potázal. Ranklovská chalupa byla obdařena výsadami pocházejícími ještě z dob, kdy hraniční lesy patřily samotnému českému panovníkovi. Tak měli její obyvatelé mimo jiné právo pást na pozemcích zdejší vrchnosti 25 kusů dobytka. Město Kašperské Hory, jemuž náležely pozemky kolem chalupy, chtělo Seppův majetek za výhodnou cenu odkoupit, ale tomu stavení přirostlo k srdci a nedal si říci. Až k stáru je prodal a přestěhoval se z Ranklova do Jáchymova u Stach, kde pak žil v čp. 132 až do své smrti. Nedokázal se však sžít s novým prostředím, nerozuměl českým kázáním ve stašském kostele a putovával proto ještě jako starý muž na mše do Nicova, kam posílal do školy i své děti k německému faráři Jungbauerovi. Jako horský orel zbavený svobody a výšek stýskal si často po ztraceném domově a zemřel ani ne sedmdesátiletý 19. ledna 1888. Za jeho výjimečnou kostru nabízelo značný obnos muzeum ve Vídni, ale pozůstalí rozhořčeně a hrdě odmítli. Seppova žena přežila svého manžela o plných čtyřicet let a je pochována na hřbitově ve Staších spolu s ním v jednom hrobě. Ranklovské stavení bylo po roce 1945 strženo a jen kamenné rozvaliny zděných částí domu svědčí dnes o místě, kde stával. Kupodivu český nápis na hrobě Rankla-Seppa však hlásá, že šumavský silák, jedna z postav svého spisovatelského jmenovce Karla Klostermanna V ráji šumavském, žije dál ve věčné paměti Stacháků.
Horskokvildský řezbář pan Pavel vytvořil podle fotografie dřevěnou sochu Rankla Seppa v životní velikosti, můžete ji vidět na Horské Kvildě na zahradě pana Pavla naproti hotelu Rankl (volně přístupná). Je vysoká 2,13 m, váží 200 kg a byla zhotovena ze čtyř dubových polen. Ukázat na mapě.

Naučná stezka Povydří

Naučná stezka Povydří podél Vydry mezi Dolním Antýglem a Čeňkovou Pilou. Obě místa jsou dostupné autem i autobusem. Je 7 km dlouhá a představuje jedno z nejzajímavějších míst Šumavy. Obdiv vzbuzují kameny v korytě řeky Vydry i skály a kamenná moře úbočích srázů i divoké lesy v kaňonu. V balvanitém řečišti voda svým extrémně prudkým spádem toku mnohde vytvořila tzv. obří hrnce, prohlubně na dně koryta řeky. Stezka je určena pouze pro pěší a vozíčkáře.

Trasa sem.

Turnerova chata

Stylová roubená stavba, je pro svoji neobyčejně romantickou polohu jedním z nejvyhledávanějších výletních míst Šumavy. Je to jediná přístupná chata v 1. zóně Národního parku Šumava. Stojí na pravém břehu řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou, uprostřed naučné stezky Povydří. Hostinec byl postaven již koncem 19. století při staré Maderské silnici vybudované v roce 1888 spolkem německých sportovců Turnerverein. Poskytoval občerstvení nejen dřevařům, ale i prvním turistům objevující krásy šumavské přírody. V roce 1932 tato stará šumavská usedlost shořela, byla však znovu postavena a rozšířena o další přístavbu do té podoby, jak ji známe dnes.

Trasa sem.

Filipova Huť, Korýtko

Nejvýše položená šumavská osada, která se nachází v údolí Filipohuťského potoka na horských loukách mezi lesy ve slatinné oblasti Plání. Osada kolem sklářské huti na duté sklo byla založena v roce 1785. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 se začala obec spojovat s dřevařstvím. Sklárna v roce 1820 zanikla. Kulturní památkou obce byla vyhlášena venkovská usedlost čp. 16, která má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. Dále se tady dochovala rázovitá stavení se zachovalými původními stavebními prvky. Filipova Huť nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší šumavskou horu - Roklan, kterému se také přezdívá Prsy Matky Boží. Na okraji Filipovy Hutě se rozkládá malá osada Korýtko se zástavbou rozptýlených chalup, Ve středověku tudy procházela Zlatá stezka vedoucí od Kašperských Hor přes Horskou Kvildu do Bavor k Pasovu. Osada byla pojmenovaná podle dřevěných korýtek sloužících k napájení koní a soumarů. Z osady je výhled na oba vrcholy Roklanu.Horní Antýgl. Jedná se o samotu, která přináležela (a dosud přináleží) k Horské Kvildě a dnes na ní nalezneme jednu z nejdochovalejších ukázek bývalé šumavské architektury (dnes se tam častěji říká U Štěrbů). V současnosti je to rekreační chalupa, která je ale svými majiteli citlivě udržována ve svém slohu. Louky na Horním Antýglu jsou zčásti chudé, kamenité, zčásti podmáčené až zrašelinělé s výskytem celé řady chráněných druhů rostlin.

Trasa sem.

Antýgl

Dominanta okolní krajiny a nejvyšší vrchol katastru Horské Kvildy (1253m n.m.). Vrchol je nejsnáze dosažitelný po neznačené, místy se ztrácející pěšině, která odbočuje z cesty Horská Kvilda - Korýtko (tzv. Zkratka) nad serpentýnou (Hegereit) doprava vzhůru. Na vrcholu se nachází vrcholová kniha. Z vrcholu se díky postupnému řídnutí lesa začínají otvírat zajímavé výhledy na Horskou Kvildu a dále.

Trasa sem.

Hamerské Domky

Oddělená část Horské Kvildy nacházející se asi půl kilometru od obce po proudu Hamerského
potoka. Jedná se o tři stylové chalupy zasazené do překrásného prostředí luk a lesů okolo Hamerského potoka. V okolí roste mrazová forma smrku - jedinci smrku, kteří pro každoroční umrzání výhonů dosahují přes svůj relativně vysoký věk jen malé výšky. Lokalita výskytu některých chráněných rostlin (oměj, kamzičník, arnika, hořec, vstavače aj.) Nad lokalitou ústí nejdelší zbytky těžebních systémů po hlubinné těžbě zlata - pinky. U potoka patrna dosud hráz bývalé klausy ze 14. století původně sloužící pro zadržování vody k vymývání rudy.

Ukázat na mapě.

Zhůřské a Horskokvildské slatě

Podobně jako Jezerní slať v I. zóně NP Šumava a jako takové nepřístupné, pozorovatelné pouze z okrajů (Danielova cesta Zhůří - Zlatá Studna, odbočka ze silnice Horská Kvilda - Zhůří na začátku Zhůří). Komplex vrchovišť, přechodových rašelinišť a rašelinných smrčin s vegetací podobnou Jezerní slati (viz výše). Všechny tyto rašeliniště se nacházejí na území ohraničeném trasou Horská Kvilda - Zhůří - Zlatá Studna - Horská Kvilda.

Ukázat na mapě.

Bučina u Kvildy a Knížecí Pláně

Vzdálenější cíl, nicméně v létě dobře dosažitelný díky dobrému autobusovému spojení. Na Bučině i Knížecích Pláních se nacházejí restaurace, terasa té bučinské je i vynikajícím výhledovým místem. Na Knížecích Pláních je obnoven starý hřbitov. Okolní krajina je zajímavá sukcesí - vývojem vegetace na původně dosti intenzivně obhospodařované půdě, nyní víceméně navrácené zpět přírodě (místy přetrvává pastva dobytka).
Bučina leží na bývalé Horní Zlaté stezce, vedoucí z Kašperských Hor do Fünsterau, v těsné blízkosti zemské hranice s Bavorskem, se od roku 1790 rozkládala nejvýše položená obec v Čechách. Za první republiky tu stávalo přes padesát domů, budova celního úřadu s kasárny finanční stráže, myslivna, hájovna, obecná škola a spořitelna. V provozu byly hotel Fastner, známý hostinec Zum Tiroler a později postavená Pešlova chata. Nově opravená kaplička svatého Michala, stojící u bývalé odbočky k pramenům Vltavy, pochází z roku 1891. Na této kdysi značené cestě rostly dvě mohutné památné jedle, které zbyly v okolí jako poslední z původního šumavského pralesa. Z Bučiny je možné shlédnout panorama Šumavy podél hranic až k masivu Třístoličníku a při jasném počasí jsou vidět i vzdálené Alpy. Bučina byla nejvýše položenou obcí nejen na Šumavě, ale i na celém českém území - ležela ve výšce 1162 m.n.m.
Knížecí Pláně
Pohraniční obec s rozptýlenými chalupami, která se při svém založení v roce 1792 jmenovala Knížecí Klobouk, ležela na holé planině s třemi skalnatými návršími. Tuto její polohu přesně vystihoval i její starý český název Krásná Rovina. V dobách největšího rozkvětu zde stávalo přes šedesát domů, kromě mlýna a pily fungovala také škola, myslivna, hájovna, obecní úřad, pošta a čtyři hostince. Vesnice měla svůj hřbitov, a od roku 1864 tvořil výraznou dominantu celého okolí kamenný kostel Svatého Jana Křtitele, vedle kterého stávala fara. Památný sloupek s vytesanými symboly šumavských hor (sekera, krumpáč a smrk), stojící poblíž hřbitova dodnes připomíná vznik 60/61 již zaniklé obce.
Pro velmi dobré spojení během letní sezóny autobusem přes Bučinu do Národního parku BayerischerWald jsou z Horské Kvildy snadno dosažitelné i cíle na bavorské straně Šumavy.

Ukázat na mapě.


Siebensteinkopf

Dominantní vrchol s dobrým výhledem ležící jen několik set metrů za státní hranicí dosažitelný po žluté turistické cestě od pramenů Vltavy s napojením na německou síť turistických cest.

Trasa sem.

Finsterau - Freilichtmuseum (skanzen)

Východisko zimních lyžařských tras i letních turistických tras.

Ukázat na mapě.

Mauth

Horská obec, infocentrum, přírodní koupaliště (za teplého počasí).

Ukázat na mapě.

Felswandergebiet

Naučná stezky skalními útvary, přístupné od stejnojmenného parkoviště za obcí Glasshütte nebo delší cestou z Mauthu.

Ukázat na mapě.

Luzný - Lusen (1373 m n.m.)

Snad nejkrásnější šumavský vrch charakteristický suťovým vrcholem, přístupný delší cestou z Finsterau nebo dvěma cestami (letní a zimní) z parkoviště a konečné autobusu nad obcí Waldhauser. Pod vrcholem horská chata s restaurací.

Ukázat na mapě.

Roklan - Rachel (1452 m n.m.)

Významný (druhý nejvyšší) vrchol Šumavy a krajová dominanta. Přístupný ze stanic autobusu z různých stran, jakož i z oblasti Luzného. Pod vrcholem ledovcové Roklanské jezero. Pod vrcholem horská chata s restaurací.

Ukázat na mapě.

Infozentrum Lusen

Významný turistický bod v blízkosti obce Neuschönau zahrnující hned čtyři významné turistické cíle:

- Infocentrum NP Bayerischer Wald - Hans Eisenmann-Haus s rozsáhlou expozicí;
- Botanická a geologická expozice s tématickými okruhy;
- Velký zoologický okruh - Tierfreigelände - původní šumavská fauna ve výbězích a voliérách;
- Stezka v korunách stromů s rozhlednou - nově zbudována hojně navštěvovaná atraktivní trasa s naučnými tabulemi a krásným výhledem na bavorskou centrální Šumavu jakož i do kraje

Ukázat na mapě.

 

 

Besucherzentrum Haus zur Wildnis Ludwigsthal (Dům divočiny)

 

Interaktivní výstava, výběhy zvířat

 

Ukázat na mapě

 

 

Tříjezerní a Chalupská, slať. Ukázat na mapě.

Přeshraniční naučné stezky (m.j. z Kvildy a Borových Lad).

Nově otevřené návštěvnické centrum NP Šumava s výběhem jelenů mezi Horskou Kvildou a Kvildou

Nově otevřené návštěvnické centrum NP Šumavas výběhem vlků u Srní

Pozorovací místa zvěře NP Šumava

Naučná stezka Vchynicko - Tetovský kanál. Ukázat na mapě.

Elektrárna Čenkova pila informace, otevírací doba, kontakt. Ukázat na mapě.

Geologická expozice Rokyta Ukázat na mapě.

Myslivna na Březníku - Infocentrum i občerstvení. Ukázat na mapě.

Obří hrad, naučná stezka, zajímavý článek Trasa sem.

Rozhledna na Poledníku (foto). Ukázat na mapě.

Doporučujeme navštívit bývalou Hauswaldskou kapli - ukázat na mapě - místo i pramen nově pietně upraveno, zážitková trasa.

Cíle na bavorské straně hranice - Nationalpark Bayerischer Wald

 

 

::Tento web nevyužívá Cookies. :: 2022 Všechna práva vyhrazena - Obecní úřad Horská Kvilda ::